Na začátku je třeba zdůraznit, že tento popis se netýká pouze přípravy zcela nových rámků, ale i těch starších, které byly vytaveny v parním vařáku, odstředivce apod. Tím že vytavujeme celé rámky za neporušení drátkování, můžeme tyto rámky použít několikrát. Vytavený rámek očistíme nožem nebo rozpěrákem od zbytků vosku a nečistot. Uvolněné drátky pouze napneme zvlňovačem a pak můžeme zatavit novou mezistěnu. 

VOLBA DRÁTKOVÁNÍ

Vraťme se však na začátek. Jak nadrátkovat rámky? Svisle nebo vodorovně? Na naší farmě používáme v mednících převážně nízké rámky (Langstroth 44,8 x 15,9; Optimal 42 x 17; Boháč 39 x 17), které drátkujeme vodorovně, tak jako asi většina světa mimo např. Poláků. Zrovna tak ale drátkujeme i středně vysoké rámky (39x24) TYPU HOFMANN , a to z toho důvodu, abychom eliminovaly byť drobné prohnutí u svislého drátkování, čehož důsledkem je nedodržení (= zvětšení) včelí mezery a výstavba různých můstků včelami v nejvyšším bodě prohnutí. Také rozpínavost mezistěny je na delší straně (šířce )větší nežli na kratší(výšce) a i z toho důvodu je vodorovné drátkování lepší. Rámek 39 x 24 klasický však na základě českého standardu drátkujeme svisle. Počet drátků se pak liší podle šířky či výšky plástu. Nízké rámky 13 - 18 cm doporučuji drátkovat třemi drátky vodorovně. Středně vysoké 24 cm rámky drátkujeme vodorovně čtyřmi drátky. Rámky široké 37 i 39 cm drátkujeme svisle pěti drátky. Rámky široké 42 cm drátkujeme svisle šesti drátky. Rámky široké 44,8 cm drátkujeme svisle sedmi drátky a nebo vodorovně pěti drátky. Obecně rámky typu Hofmann se snažíme drátkovat vodorovně až do výšky 25 cm a rámky vyšší jak 25 cm a klasické rámky drátkujeme už od výšky 24 cm svisle, byť jsou zboku pod oušky aretovány sponkou kolmo. Naše rámky Sedláček 39 x 34,7 cm drátkujeme již jasně svisle.

VODOROVNÉ DRÁTKOVÁNÍ A RADIÁLNÍ MEDOMET

Ve světě se pak obecně u medníkových rámků a to jak nízkých tak i středních preferuje vodorovné drátkování z důvodu vytáčení na radiálních medometech. Na radiálních medometech se vytáčí většina medu naší planety a tím se opravdu ponejvíce ve světě setkáváme s vodorovným drátkováním. Přitom drátkování je tak trošku excentrické. Proč? Při vytáčení medu v radiálním medometu se plásty s medem vkládají horní loučkou k stěně bubnu medometu. Med se tedy nejdříve vytočí z části plástu blíže k horní loučce a ten pak má tendenci se v této části bortit. Proto se "více" drátků usazuje do horní části plástu.

V případě vysokých rámků (s výškou od 25 sm) je svislé drátkování lepší zejména tam, kde neumíme velmi dobře a pevně přitlouci (přisponkovat) horní a dolní loučku k bočním. Svislé drátkování nám v tomto případě drží plást vcelku i při např. vytahování a páčení plástů směrem vzhůru rozpěrákem. Někteří včelaři proto horní loučku přišroubovávají a v Německu je to takový malý standard u vyšších rámků. Na naší farmě preferujeme u vysokých rámků svislé drátkování (39 x 34,7, 39 x 30, 42 x 27,5, apod a jen u Langstrothu 28,5 cm (horní loučku šroubujeme) drátkujeme vodorovně dle německého standardu. Pro Vás všechny mají všechny námi dodávané horní a dolní loučky vyfrézovanou drážku pro ukrytí drátku při svislém drátkování, aby nedocházelo k jeho přerušení při sběru propolisu a čištění plástů po vyvaření ve vyvíječi. Můžete tedy nadrátkovat dle své libosti. JEDNOU Z MOŽNOSTÍ VYLEPŠENÉHO DRÁTKOVÁNÍ JE DRÁTKOVÁNÍ DO TVARU PÍSMENE M.

NAPÍNÁNÍ-ZVLŇOVÁNÍ

Napínákem samozřejmě napínáme i nově nadrátkované rámky. Napínání je dobré provést těsně před natavováním. Nezáleží na hodinách, ale navlněné rámky několik týdnů opět povolují. NEZAPOMÍNÁME PO ZVLNĚNÍ JEŠTĚ PRSTEM USADIT KONEC DRÁTKU NA STŘED LOUČKY. Toto se nemusí provádět u drátků uchycených při drátkování tzv. na hřebíček. Tato metoda je zdlouhavější a při chybě se hůře opravuje, ale z hlediska napínání je praktičtější. Napínáním se drátek zvlní, se také zkrátí, ale přitom zůstane pružným. Tím mnoho včelařů zjistilo, že se jim i velmi mladé dílo daleko méně poškozuje toliko při vytáčení v medometu. Drátkujeme výhradně nerezovým drátkem 0,4 mm, který jediný vydrží pobyt ve včelstvu, několikanásobné vytavování parou, aniž by zkorodoval, časné vlnění apod.. Pocínovaný stejně časem zreziví a cenový rozdíl již není tak veliký.

MEZISTĚNY-PŘÍPRAVA A ROZMĚR

Mezistěny u nás předehříváme v elektrické peci. Ideální je teplota "jako" ve včelstvu. Sice po natavení a při uskladnění mezistěna schládne, ale navlněný drátek "tak nějak i s ní". Dále pak tím, že jsou mezistěny měkčí, lépe kopírují tvar drátků a jsou dokonaleji uchyceny. Mezistěna má mít rozměr o 3 až 5 mm menší na každé straně (čím delší strana - tím více rezervy). Jednak někdy při zvlnění dojde k prohnutí a hlavně NIKDY nestlučeme tisíce rámků přesně do pravého úhlu na milimetr. Dále pak tímto bereme v úvahu tepelnou roztažnost mezistěny. A KAM MEZISTĚNU BLÍŽE PŘILOŽIT ? K HORNÍ LOUČCE NEBO KE SPODNÍ ? Odpovědí mnoho a názorů několik. Osobně jsem na ně získal náhled po přečtení knihy Fenomenální včely - určitě si přečtěte. Na základě této knihy a v Německu získaných zkušeností doporučuji a my na firmě natavujeme mezistěny do plodištních nástavků k horní loučce a v medníkových nástavcích k dolní loučce.

TECHNIKA NATAVENÍ

K tavení používáme trafo na nerez drátek, ze kterého vedou dva drátky s šikovnými úchopy. Tyto konce JE ZCELA NEPŘÍPUSTNÉ DLE NÁVODU ZKRATOVAT. TYTO konce se přiloží na konce drátků na rámku S POLOŽENOU MEZISTĚNOU. Drátky se v krátkém okamžiku odporem zahřejí a vklouznou do vosku mezistěny. V tu chvíli je třeba odstranit kontakty trafa z konců drátku a eventuelně rukou mezistěnu poplácat (přitlačit), aby se pěkně přichytla všude rovnoměrně (zejména u krajů) a ideálně akorát v středu své loučky. Není třeba používat žádnou podložku. Po několika pokusech snadno získáte cit a odhad, kdy kontakty sundat, aby se mezistěna neprotavila. Pokud se to přesto stane, mezistěna se většinou ihned spojí a lze ji použít znovu jako neporušenou ideálně naopak; nebo z ní uděláte stáčenou svíčku). Samozřejmě při práci musíme dávat pozor na popálení prstů. Výsledkem je přesně a pevně zatavená mezistěna.

ZATAVOVACÍ ZAŘÍZENÍ

K zatavování = vytvoření odporového drátu, který se hřeje používám zatavovací trafo (12 V). Pro nerez drátky bývá silnější nebo se déle načekáme. Zatavování pomocí nahřívání měděného ručního zatavovacího kolečka nad plamenem svíčky či petrolejky jsou už asi pryč.

SKLADOVÁNÍ NATEVENÝCH NÁSTAVKŮ S MEZISTĚNAMI

Asi nejhorší je vodorovné skladování, poté jsem o něco lépe viděl skladování v banánových krabicích... Myslím si však, že natavené rámky s mezistěnami se nejlépe skladují v nástavcích a podle slov již zenulého přítele, učitele, spisovatele, předsedy komise pro práci s mládeží Libora Hanouska z Nemochovic BY NATAVENÁ MEZISTĚNA MĚLA PŘEMRZNOUT !!! Ano. Plně s ním souhlasím a mezistěny natavené v čase letních prázdnin brigádníky o letních prázdninách máme venku na mrazu. K čemu, proč? Tyto mezistěny se tzv. ojíní a hlavně v nich vymrzne zbytková voda ÚPLNĚ HLAVNĚ ZPÓROVATÍ a tím jsou pro včely při stavbě daleko lépe uchopitelné a upotřebitelné. Také ztratí svoji (nám lidem lahodnou - včelám odpudivou) vůni. Čerstvě vyrobené, druhý den natavené a třetí den dané mezistěny do včelstev bývají často přijímány s komplikacemi a přitom je vosk v pořádku.

A TO TZV. OJÍNĚNÍ=OBĚLENÍ NENÍ VADOU?

Prosím Vás - není. Ba naopak. Uvědomme si, že včelí vosk má barvu jakou ? Žlutou ? Ne, ne. Bílou. Vytrácení se barviv, ojínění, zkřehnutí apod... jsou pouze dobré známky mezistěn. Na posledním obrázku vidíte mezistěny dvojího odstínu. Ty světlejší se mnohým z vás zdají asi méně kvalitní či pančované, že ? Ale opak je pravdou. Ten světlejší sloupeček tj. ten levý jsou mezistěny vyrobené z MÉHO vosku z MÝCH víček. A ten sloupeček sytější jsou mezistěny klasické. A máte vidět jak na těch mezistěnách z víček staví - jako pominuté !!! A téměř nulové zbytky reziduí léčiv či čehokoliv jiného asi není třeba zde zdůrazňovat.