Kontrola včelstev
Nějakou tu cestu a práci však k provedení včelstev do jara bude třeba absolvovat. Stále kontroluji stav včelstev, zda jsou úly v pořádku – zejména sítě, nikde neklovají ptáci či nepronikají do podmetů myši. Zda jsou víka osazena a nejsou někde uhnuté nástavky. Kontroluji i poslechem a do Miniplusů jsem ze zvědavosti nahlédl. Nebyl kameraman, tak příště. Včelstva lze kontrolovat i tzv. profesionálně tj. fonendoskopem. Podle tónu zvuku lze mnohé odhadnout. Jako například nedostatek zásob či vzduchu. Chce to trochu zkušeností a zpočátku vlastně se to naučit pozorováním jak otevřením tak před tím fonendoskopem.
Opravdu namátkově kontroluji spad měli a mrtvolek v podmetech. Ale tady bych se zastavil. Na You-tubu 160/25 z vídeňské školy jsem se trochu o spadu mrtvolek zmínil. Tedy že se může zvýšit např. nemožností vyletět umřít ven z úlu jak je z hygienických principů pro včelu přirozené. Hned jsem si vzpomněl, že můj dědeček „budečáky“ už tak nesíťované a s malým česnem uzavíral otočením letáku a pro příliv vzduchu zbývala doslova štěrbina. Prý aby jim tam netáhlo. Letáky sklopil zpět až před předpokládanými prolety. Nu také asi varianta, která ale může „zamezit“ či omezit asi né moc chtěné tzv. zimní vyletování při náhlém oslunění silnými slunečními paprsky za bohužel nižších teplot, kdy se mnohé včely nevrátí domů. Ono obecně včelstva „slábnou více“ za teplejších zim než za mrazivějších. Věřím, že právě letošní zima se ukazuje a tedy i bude tou více chladnější a pro zimování včelstev příznivější.
Stav zásob
Už při nandávání sítí v listopadu a v prosinci jsem pohledem a také i zvážením horního nástavku, kde jsem byl na pochybách, kontrolovat „stav“ zásob. I teď těm z vás, kteří máte tu možnost a nemáte např. úly pod sněhem či sítěmi doporučuji zejména koncem ledna provést vizuální kontrolu včelstev shora pohledem a až de fakto tam, kde jsou plně pod stropem provést kontrolu množství zásob tzv. nadzvednutím horního nástavku. Neboli tam, kde včelstva sedí níže od vrchu, je zásob dostatek, neboť sedí pod nimi.
Asi se mnozí divíte, že o tom stavu zásob tak píši, ale mám několik zpráv od včelařů jiných, že vidí – cítí v rukách velký úbytek zásob z jim neznámého důvodu. A to jsou to ti co izolují matky a nebo vůbec neizolují a přitom všichni shodně tvrdí, že dlouhým podzimním plodováním to nebylo. Což s nimi souhlasím. Loni tj. v roce 2025 ustalo plodování relativně normálně. Byť na zlínském setkání v prosinci jsem zaznamenal opačnou zprávu. Nu bude to samozřejmě individuální. Osobně si myslím, že ono větší „mizení“ zásob souvisí právě se zhoršujícím se stavem mikrobiomu včel či virovou zátěží apod. než nějakým plodováním. I druhem krmiva to není….
Nu a z předešlého vyplývá, že někteří se reálně budou potýkat s nedostatkem zásob. Ideální je vložit do takových včelstev až to bude reálné nahřáté rezervní plásty nebo plásty od vedlejších včelstev. Opět nahřáté. Přiznám se, že tak to nedokáži zvládnout a pžekládám plásty zásobní studené. Teplý plást je však magnetem a velkou pomocí. Je dobré jej částečně poškrábat. Těm kdo plásty navíc nemají doporučuji glukózo-fruktózové těsto ApiHappy. Vkládá se shora na horní loučky, zakryje fólií – igelitem a řádně zateplí. Ono obecně je dobré toto těsto mít zkrátka po ruce a připravené pro další případy i později. O podněcování a těstech s bílkovinami, BeeStrongem si povíme příští měsíc.
Vypouštění matek
Nejvíce si o něm povíme v únorovém kalendáriu. Cítím však potřebu napsat, že jakmile se vám ve včelstvech něco nezdá – zejména hukot či rozlézání či malá síla atd… je dobré matku-y vypustit. Od února pak podle nadmořské výšky, průběhu počasí budu vypouštět matky a o tom v únoru. Zatím to vypadá na velmi mrazivý leden 2026 a s vypuštěním matek to asi nebudu spěchat a předpokládám jej až „hluboce“ po Valentýnu. Ale nepišme hop, neboť zima umí být velmi nevypočítatelná. Zkrátka předpověď počasí sleduji nejen kvůli létání. Nicméně ji beru s rezervou. Letos tedy asi v druhé polovině ledna nebude čas na vypouštění matek z izolátorů.
Uteplování
Kdo nemá matky v izolátorech a zjistí, že včelstva se rozplodovala (ať z důvodu oteplení nebo slunných dnů apod.) může na konci ledna, začátkem února, úly uteplovat. Byť toho nejsem příznivcem – může to být zejména pro slabší rozplodovaná včelstva přínosné. V tomto období se jedná hlavně o uteplení stropu a zrušení = odejmutí plátna a větracího rámu. Kdo chce může i zavřít podsítové síto. Česno však nechávám již dokořán … přece jen vzduchu při plodování je potřeba více.
Prolet
Pokud na konci ledna, v začátku února, je předpovídáno první „trvalejší“ oteplení nad 10 °C a slunečno, otevřu (=sundám) v očekávání proletu česnové vložky. Pokud se pak znovu ochladí už je nevracím. Byť opět trochu mého názoru: prolet v lednu nepovažuji za první jarní prolet, byť pro fungování včelstva je každý zimní či předjarní prolet přelomový a vždy umocní chuť plodovat.
Odběr měli na počet v.d. = splněná povinnost
Odběr zimní měli zpravidla do konce ledna, či v začátku února tj. tuším do 15.2. a její odevzdání na příslušnou pobočku KVS či odeslání do akreditované laboratoře k tomu schopné bych raději nerozebíral. Je to dnes už nesmysl a od lidí účastných na jednáních vím, že i samotná SVS byla jednoznačně nakloněna zrušení, ale svaz a nechci jmenovat pana Peroutku vystoupil rázně pro a bylo. Má jít o vzorek 30 denního přirozeného spadu měli, to znamená, že 30 dní před odběrem a ometením podložek, je třeba tyto podložky očistit, jinak nebude vzorek reprezentativní. A ještě před tím je potřeba mít odstup aspoň tak 10 dní od posledního léčení ne-li 30 dní od posledního pokapu ! A hlavně všechna měl bo se jedná o kvantitativní stanovení….. No co vám mám povídat. Když jsem začal dělat předsedu okresu tj. kolem roku 1995 vezl jsem vzorky za okres v dodávce. Po deseti letech mi stačil kufr Š 120. Tak tolik ke slovu veškerá měl za měsíc atd...
Stav a množství měli
To je už jiná věc. To sleduji hodně a často a využívám všude naše varroa dna pro úl 39 i Langstroth se zásuvnou podložkou a to i u oddělků a dokonce i u miniplusů díky zasítovaným dnům. Co sleduji?
Opravy a nákup neodkládat
Stále trvá čas na opravy a výrobu a pořízení včelařského vybavení. Abych se jako výrobce přiznal, Vaše nákupy v tomto období jsou vítány a „vše“ je skladem nebo se do sezóny bohatě zajistí a stihne vyrobit. Nejsem (a on asi nikdo v ČR není) firmou s několika sklady plných ještěrek a regálů přetíkajících pro sezónní prodej zjara končící červnem. A také je mi vcelku líto vás, kteří v sezóně nakupujete rychle rychle a hned včera a tedy většinou dosti často méně uvážené zboží (slušně řečeno) a pak toho litujete až poznáte jaké jsou možnosti profesionálního provedení ať už čehokoliv.
Co bych vypíchl z vybavení jsou podceňované plemenáče a rezervní nástavky se stropovíkodnem zespodu a shora, jimiž se dá vyřešit usazení rojů, tvorba oddělků, přidání matky „kdykoliv“, tvorba záložních matek, protirojové opatření atd...
Výběr úlu
Při výběru typu úlu je zcela zásadní si hned na začátku uvědomit několik kritérií:
- zda chci včely chovat intenzivně, s cílem výnosu meduPři výběru úlu a zodpovídání těchto otázek vám rád pomohu neboli dnes jsem tak činil např. 2x. Ideálně když něco o sobě a svých představách včetně telefonního čísla napíšete na můj email: sedlacek@vcelarstvisedlacek.cz. Upozorňuji, že takové poradenství je ZDARMA.
Jinak bohužel stále ještě v ČR převládá ona nešťastná r.m. 39x24 cm a ještě k tomu v hamátných palubkových úlech jež nejsou nakonec ani teplé. Na druhou stranu osobně si ekonomické včelaření na Drahansku v 500 až 600 m.n.m. v tenkostěnných úlech nedokáži představit (neboli po dvou letech jsem z něj velmi rychle vystřízlivěl).
Z výše popsaného, evropských provozů, znalosti efektivity a energetické náročnosti, hygieny včelích produktů atd. Atd. Jednoznačně doporučuji :
1. KOMBINOVANÉ úly = včelařeníDalšími hledisky k nimiž bych bral zřetel:
- dno dírové česno (ať k boku nebo středem)
A ještě bych málem zapomněl, že by jste si měli vybrat „jednou provždy“ typ rámku, který budete používat. Můžete buď typ Hoffman (doporučuji pro tenkostěnné nadšence zejména do medníků ale i plodiště) nebo klasický rámek. Ty jsou vhodné do plastových nebo zateplených úlů. A zda použít „opět“ zastaralé mezerníky nebo hřebeny je další otázka. Zkrácená odpověď zní: hřebeny já JEN v mednících s tím, že do 400 m.n.m. jsou hřebeny i v tenkostěnných úlech efektivní. Ve vyšších nadmořských výškách hřebeny doporučuji jen v plastových nástavcích.
A už přichází hluboká noc a je na čase abych dopsal. Byť kdo mne zná, tak ví, že bych psal či povídal až do rána. Děkuji všem co se dočetli až sem a těším se s vámi na přednáškách, kurzech, výstavách či na praxích.
Váš Miroslav Sedláček