V oddělcích a slabších včelstvech je riziko, že se matky nebude nacházet ve středu chomáče a tedy v teplotně nekomfortní zóně a může dojít k jejímu poškození nebo dokonce úmrtí. A ano samozřejmě mnoho z vás má oddělky pěkné silné a tudíž má tendenci matky v izolátorech ponechat. Nicméně tady nastupuje druhé hledisko a hlavně suma zkušeností z minulých let, které říkají: chovateli vypusť nás v listopadu v prosinci při nějakém tom „oteplení“ na + 5 C apod. Proč? U déle izolovaných mladých tedy půlročních včelstev často v lednu dochází najednou k hučení a obrovské nespokojenosti s tím, že nemohou začít plodovat a dohánět co se jim v loňském létě a podzimu nepodařilo díky přece jen menší početnosti krmiček např. na jednu larvičku. Tedy dohnání vitality a životnosti, která je „většinou“ u oddělků menší díky větší námaze všech dělnic v minulém létě a podzimu. Zkráceně řečeno: přece jen nedošlo k vzniku perfektní dlouhověké zimní generace a včely mají tendenci plodovat dříve a když jim to není dovoleno … hučí, tváří se jako by měly nosemu, začnou kálet, prudce zvýší spotřebu zásob a někdy jsem je i našel uhynulé hlady. Ono se to může stát i u produkčních včelstev. Proto hovořím všude i o slabších včelstvech... U všech zesláblých produkčních včelstev si to značím na úly a mnohdy pak matky z těchto zesláblých včelstev použiji v předjaří, když mi někde nějaká chybí.
Ale pojďme k zásadám postupu:
K tomuto tématu se mrkněte na YT 140/25.
1. Oddělek po otevření vysoká střecha dělá sucho
2. Jsou pěkné ale je lepší matku vypustit
3. Izolátor vyjmu a ideálně když kolega podrží
4. A zde už matka vypuštěna
5. Na plastové střechy pod sítě je lepší dát starý kartonplast proti klovákům
6. Opravdu slabé včelstvo na 3 uličkách
7. Lépe se matka vypouští když se včely oklepou
8. A zde už po vypuštění matky Nezapomenu napsat na úl SV4