Včely to mají ale jako už předjaří! Ale zvyšující se průměrná teplota způsobuje, že v březnu už chodí oteplení a klidně i dny s +20 °C, takže jsem připraven, že ve všech našich lokalitách a nadmořských výškách naší nádherné vlasti už zažiji jarní prolety. PS. Pamatuji ale čekání na pořádný prolet až do 10. dubna … Už nevím který rok to byl… Zároveň však přichází nejkritičtější fáze přezimování. Není to prosinec, není to leden, není to ani únor, kdy je mráz. Je to březen a duben, kdy včely začnou plodovat a nároky na spotřebu zásob vzrostou a bude potřeba voda. Sleduji počasí a stav zásob nad a v okolí hnízda. Pokud je zásob málo, dodávám těsta. Jak sděluje RNDr. Švamberk … nouzové dodání zásob v předjaří by mělo být těsty a né roztokem. Ten musí včely odpařit, vyventilovat a to v tomto období za teplot zrána – 2C je dosti obtížné. A ano – těsta naopak vodu k trávení potřebují a je na nás, aby v úle od teď už bylo spíše vlhko (i pro plod je to lepší) a tak zde jsou fólie na místě. Při prohlídce P2 dávám fólie (viz. Níže). A DOzatepluji! Hlavně strop úlu (min. 4 cm polystyrenu, ideálně 6 cm), u plemenáčů stěny = nasazuji střechy s dalšími 30 mm polystyrenu a po snůšce z vrby jívy uzavírám podsítové vložky = do horní polohy nebo u jednonástavkových vyzimovaných včelstev bez nízkého nástavku dole použiji uzávěru na stavební zábranu.

Obr. 1 Doteplovací vložka na stavební úzávěr

Sleduji stále předpověď počasí. Pokud je na nejbližší dny výhled Slunka a teplot k +10 °C, očekávám prolety a odstraňuji česnovou vložku a dělám velké česno, aby včely viděly, že jaro je tady, teplý vzduch pronikl do úlu. Ale nesmí být průvan do stropu! Tedy pryč plátna a vzdušné stropy. TOTO PLATÍ V NÍŽINÁCH ČASTĚJI PRO ÚNOR…

Při prohlídce P2, když přesunuji ICH, podněcuji, tak i vložím igelity. Už chci vlhko v úle. Podněcuji mnohde těsty a pro ně je to také lepší a fólie jsou de-fakto u utěsněním úlů zhora. Při prohlídce P2 jak manipuluji s ICH, tak poškrábu jeden tj. ten nejstarší zásobní plást a vložím jej do podmetu na vybrání = podnícení. A na jedné straně tj. U dvířek vzadu jej podložím klacíkem, šiškou, aby včely mohly tento plást vybrat i ze spodu. Jde jim to úžasně a někdy při druhém dolití BeeStrongu plást vyměním za další. De fakto ve vozech apod. si takové plásty zásobní nachystám z plodišť dopředu do nástavků a stačí šikovný praktikant s řidičákem a obměna díla je z velké části hotová.

To je vyrobeno na základě glukózo-fruktózového sirupu a je jako zdroj „cukerné“ energie v období předjaří dle mne nejlepší. Změkne v teple – to včely potřebují, je v prima jednokilovém balení co „nejtenším“, aby se vlezlo pod strop (u mne i pod stropní krmítko). Toto těsto pak používám i ke krmení oddělků pak v sezóně. V létě je pak nutné toto těsto skladovat v chladu, aby drželo tvar. Já jej mám v chlaďáku a pak v krabici den dva vydrží k snadnému vybalení a používání. V létě jsou pak lepší sacharózová těsta jako Apifonda a o tom si povíme v létě.

A teď k onomu podněcování. Už jsem se o tom napovídal mnohé, tak se pokusím o souhrn: Kdy včelstvo klade více ? Když má v úle přineseno 40 kg medu a není snůška a nebo když má doma 5 kg zásob a je snůška zvenčí ? Sami si odpovězte. Osobně si myslím, že M klade více za snůšky. Znám na to desítky prezentací mj. Francouz Merit, naposledy J. Samborski atd. Nicméně i poslední jmenovaný své pokusy soustředil také na množství pylu – tedy bílkovin. A ty jsou právě v předjaří limitujícím faktorem pro plodování. A další důležitá část mozaiky – mikrobiom. Neboli my i včely sesbíranými bílkovinami krmí krom larev mj. i svůj mikrobiom a až ten tvoří aminokyseliny jež jsou stavebními kameny bílkovin. O tom jsem zjara 2026 hodně přednášel (se souhlasem Doc. Jardy Havlíka ze Zemědělské univerzity v Praze kousek jeho prezentace) a určitě ještě přednášet budu a velmi mne potěšilo, že toto téma bylo i na konferenci v Polsku. Dalším dílkem do této mozaiky je pak faktor izolace matek = M nemohou v zimě klást (i část zimy pomůže) = úspora spotřeby tukovo-bílkovinných tělísek zimních včel dělnic.

Obr. 5 Podnícení Beestrongem do krmítka rámkového    Obr. 6 Podněcování Beestrongem krmítkem jiná varianta

Obr. 7 Podání dvou placek kvasnicového těsta             Obr. 8 Oddělky jsou za bílkoviny vděčné

• Vidličkou-tím, že rozškrabete stávající zimní zásoby ve spodním nástavku nebo na plástech vedle plodového hnízda 
• Podmetová krmítka
• Vkládání zásobních plástů do podmetu běžně provádím při P2 
• Prodakovací podněcovací krmítko (aťroztok či voda) H2O je také podněcování – tedy úspora mnoha desítek tisíc letů do nepříznivého počasí
• Zbytky (vlastního!) medu nebo těsta do podmetu v kalíšcích, miskách – ideálně se svým pylem v podobě tzv. medo-pylové papy. Hodně oblíbené v Polsku.
• Slabý cukerný roztok 1:1 a menší koncentrace v napáječkách umístěných venku (mírně dosolený ! Max 0,5 % ano půl procenta tj. polévková lžíce do 20 litrové konve vody apod.), tím simuluji snůšku = podněcuji. Je lepší když je pěkné počasí, ale právě za škaredého je to naopak účinnější .. 

Obr. 9 Venkovní krmítka a posléze jsou na vodu

Včely potřebují vodu, zvláště tam, kde není přirozená voda venku nebo je chladno a nemohou si doletět daleko. Dávám proto pokud je sucho a nejsou ani louže nebo vlhká zem na včelnice kbelíky s přisolenou vodou a plovákem, aby se včely netopily ideálně po celý rok.

Kromě včelstev také nezapomínám na sebe. I když mě ve videích ještě nevidíte v „tom mém“ včelařském obleku, tak stejně vždy s sebou vozím blůzu a klobouk. Už kdyby jenom někdo přijel na návštěvu a chtěl se podívat na včely. Všichni sousedé včelaři jsou na mých stanovištích vítáni. Já nemám co tajit. Ať úspěchy či neúspěchy. O obojím vás otevřeně informuji na You tubu. Také kvalitní a dlouho vydržící kuřák s ochranou síťkou nikoliv plechem je asi mým druhým největším pomocníkem po rozpěráku z nerez kalené oceli s madlem. To madlo by dle mne mělo být na „veškerém“ nářadí co beru do ruky. Asi smetáček s ploskou pásovou rukojetí máte málokdo, ale plaské rozpěráky co ničí vaše polštářky na rukou používá mnoho z vás. Nu já nikoliv.